Josef Mazan

Tremolo je jedním ze základních kamenů kytarové techniky. Je možná prvním krokem k vyšší technice hry. Důvodem je to, že tremolo provádíme hrou více prstů pravé ruky na jedné struně. Je tedy nutné minimalizovat kontakt prstu se strunou, aby bylo dost času k proznění tónu, než dojde k dalšímu úhozu. V pomalém tempu, kdy je čas pracovat na barvě tónu delším kontaktem prstu pravé ruky se strunou, používáme jiný typ úhozu. Při tremolu se prst pohybuje co nejrychleji, švihem. 

Pokud se tento typ pohybu naučíme, otevřeli jsme si cestu k vyšší technice hry, k rychlým stupnicovým pasážím, arpeggiím bez přípravy a hře bachovského kontrapunktu.

Stalo se během času zvykem mnoha učitelů kytary studium tremola začít na skladbě Sueño, kterou napsal José Viñas. Jako poznámku pod čarou uvádím zajímavý fakt, že v originálním znění této skladby tremolo vůbec není. Cítíme ale, že Sueño si o tremolo říká, tremolo jí velmi sluší a je v ní skryto.

Pracujeme tedy s úpravami této skladby. Podle mě nejvhodnější je základní tremolo v triolách (obr.1).

Tremolo zde můžeme provést prstokladem pim nebo pmi. Jeden z nich bývá snazší, silnější, jde lépe do prstů. Který, je velmi individuální. Moje metoda učení tremola tedy je, že nejdříve hraje student řekněme týden prstoklad pim, další týden prstoklad pmi. Je-li student pokročilejší, lze prstoklady střídat již během skladby. Jedna z možností je: jeden celý takt pim, další takt pmi. Ještě těžší, ale velmi účinná, metoda je střídat prstoklad již v jednom taktu, pim pmi pim pmi pim pmi. Po určité době takového cvičení dojde k zpřesnění úhozu. Student si ověří, který prstoklad je pro jeho ruku vhodnější. Slabší prstoklad se zároveň učí od silnějšího, což je základ mojí metody výuky hry na kytaru a vede k vyrovnanosti úhozu.

Metoda střídání dvou prstokladů v rámci jednoho arpeggia (tremolo je na kytaře arpeggio na jedné struně) není úplně jen mým nápadem, vychází ze skladeb Mauro Giulianiho, například z Preludia č.1, op. 83 (obr.2). Zde vidíme střídání prstokladu pima pami pima pami v rámci jednoho taktu. 

Při hře tremola je ale tento prstoklad náročnější, nemůžeme si totiž hru usnadňovat použitím hry s přípravou, to na jedné struně nejde.

Až student zvládne Sueño, lze přikročit ke studiu Tarregových Requerdos. I zde vycházím z Giulianiho Preludia č.1. Střídání prstokladů pami pima v rámci jednoho taktu vede k pravidelnému úhozu a zpřesnění pohybu prstů (obr.3).

Jelikož jsem byl studentem prof.Štěpána Raka, je jen přirozené, že prstoklad pami rozšiřujeme na kvintolu pcami. I zde doporučuji střídání prstokladů pimac pcami v jednom taktu, či jeden celý takt jedním a druhý takt druhým prstokladem. Dvaatřicetinové trioly v ozdobách se při této variantě mění, v rámci stále stejné opakované kvintoly (obr.4.)

Tato metoda je velmi prospěšná při studiu tremola, a výrazně zkrátí dobu nezbytnou k jeho bezpečnému zvládnutí.