Josef Mazan

---

Mrtvý chod: Označení pro pohyb mechanismu (záměrný nebo obvykle v důsledku vůlí, popřípadě opotřebení), který není pohybem funkčním. (https://www.cojeco.cz/mrtvy-chod)

Navrhuji malý experiment, který nám umožní lépe pochopit mechanismus pohybu prstů pravé ruky při hře na kytaru. Položme prsty pravé ruky na desku stolu. Na metronomu nastavíme tempo 160. Na jedno klepnutí bubnujeme čtyřikrát prsty im na desku.

Jak to, že lze tempo udržet bez problémů i delší dobu?

• prsty vykonávají binární pohyb (jen pohyb tam a zpět), narozdíl od cirkulárního pohybu, který je nutný při běžném kytarovém úhozu
• zápěstí i celá dlaň je opřená o stůl. Nemůže tedy poskakovat. Poskakování pravé ruky je problém, který hráči na drnkací strunné nástroje řeší již po staletí. V renesanci našli hráči své dobové řešení opřením malíčku o rezonanční desku.
• klavíristé používají právě tento typ úhozu. To je jeden z důvodů jejich fantastické techniky. Je to možné také díky tomu, že tvoření tónu dotykem kladívka se strunou za ně vykonává klavírní mechanika. My kytaristé ovšem celý úhoz tvoříme svými prsty sami.

Nyní vezmeme do ruky kytaru. Stejně jako při experimentu na stole, položíme celou dlaň na rezonanční desku nástroje. Bojíte-li se o lak, podložte ruku jemnou kůží -jelenicí- aby nedošlo k přímému kontaktu ruky s lakem.

Nastavíme metronom a začneme bubnovat prsty, nyní nad strunami. Zjistíme, že se neozve žádný tón, snad jemná vibrace strun podobná technice tambory.

Zkusme tedy prsty postupně ohýbat v posledních dvou kloubech. Přibližně ve chvíli, kdy je poslední článek prstu m kolmo ke struně, začne se ozývat určitý tón, v dynamice piano pianissimo.

Tento tón vznikne „přilepením“ struny k prstu. Podobný efekt známe u takzvaného němého legata prstů levé ruky. Většinou jde o chybu, jsou ale skladby, kde je toto nejslabší legato vítané (např. Štěpán Rak: Song for David).

Kdo zná flamencovou techniku hry, jistě si všimne, že úhel prstů je při tomto „úhozu“ velmi podobný hře picado. Neznáte-li tuto techniku, flamencový kytarista Graf-Martinez ji dobře vysvětluje ve svých knihách.

Při hře bez dopadu, což nyní provádíme, je zásadní stlačit strunu poněkud směrem dolů. Prohne se, prodlouží se kontakt prstu se strunou. To je důležité pro práci s barvou tónu. Zaznamenal jsem ale také, že dochází k efektu uvolnění prstů pravé ruky. Vypadá to, jako by odražení se od zatlačené struny tento pohyb zlehčilo.

Nyní zkusme přidávat trochu z cirkulárního pohybu, tak jsk jej známe při hře bez dopadu, tirando. Je vidět, jak málo tohoto pohybu stačí, aby se struna začala rozeznívat v silnější dynamice, z původního ppp až k pianu i výše.

Získáme tedy slabou dynamiku, a zároveň kontrolu nad cirkulárním pohybem úhozu tirando. Nyní víme, kolik energie je třeba k rozeznění struny. Zde je klíč ke zrychlení úhozu.

Uvědomil jsem si, že cirkulární pohyb zbytečně přeháním. Získám sice silný tón, ale za cenu zvýšené tenze ve svalových skupinách. Není čas prst, který zrovna nehraje, zrelaxovat.

Jemnost principu mrtvého chodu lze obtížně popsat slovy. Je to vhled do motoriky a svalové paměti. Slova na to nejsou.

Položení zápěstí na rezonanční desku je skvělé k nácviku pasážových běhů, apoyando i tirando. Použití tohoto ostavení ruky na sóvém veřejném vystoupení je ale problematické. Snad z důvodu stylovosti, ale zejména kvůli omezení pohybu palce: z takto nízkého úhlu není možný jeho volný pohyb, zejména nejdou hrát skoky o několik strun. Jde tedy jen o metodu nácviku.

Další cvičení: hrajeme na struně g, nyní již z běžné polohy ruky. Zápěstí se již nedotýká desky. Kombinujeme úhoz figetta (pi) a úhoz tirando s co nejmenším cirkulárním pohybem. Prsty im se učí od prstů pi, které mají větší potenciál uvolněnosti: svalové skupiny palce a ukazováčku jsou totiž anatomicky lépe oddělené.

Počet opakování zvyšujeme. 3x figetta, 3x im, 4x figetta, 4x im … až pak 10 figetta a 10 im. Celé v tempu, s metronomem, bez přerušení. Tempo zvolíme podle našich možností.

Výsledek: lepší schopnost hry v pianissimu. Víme, jak lépe uvolnit ruku při úhozu im, ať už apoyando či tirando. Zpřesnění a zrychlení úhozu. A to jistě stojí za zařazení tohoto několikaminutového cvičení do každodenní praxe.